Vytisknout stránku

Pohlaví

 

 

Rozdíly mezi muži a ženami mají biologickou a sociální povahu. Pohlaví odkazuje na biologicky podmíněné rozdíly mezi muži a ženami. Zahrnuje fyziologické rozdíly mezi muži a ženami, například odlišnosti týkající se pohlavních orgánů a reprodukčních dispozic, odlišného chromozomálního nastavení nebo hormonálních systémů.

Gender

 

 

Gender odkazuje na sociální rozdíly mezi ženami a muži, které jsou naučené, mění se s časem a významně se liší jak v rámci jednotlivých kultur, tak i mezi různými kulturami. Gender a pohlaví se vzájemně ovlivňují a je často výzkumně nemožné určit, kde končí vliv pohlaví a začíná vliv genderu. To nám dnes pomáhají pochopit výzkumy na poli neurověd, hormonálního fungování a mnoho dalších vědních oborů.

Genderové role

 

 

Soubor zjevných i skrytých pravidel chování a jednání žen a mužů a vztahů mezi nimi. Ženám a mužům jsou v rámci genderových rolí přisuzovány různé schopnosti, priority, povinnosti a odpovědnosti. Genderové role se vytvářejí a utvrzují v mnoha společenských institucích, zejména v oblasti rodiny, vzdělávacího systému, zaměstnání a celospolečenských norem a hodnot, včetně genderových schémat a předsudků, která se učíme od dětství, zvnitřňujeme si je a aplikujeme na sebe i druhé.

Genderová rovnost

 

Situace, kdy jedinci obou pohlaví mohou svobodně rozvíjet své osobní schopnosti a rozhodovat se bez omezení, která jim ukládají kulturně a sociálně nastavené genderové role. Situace, kdy odlišné chování, ambice a potřeby žen a mužů jsou uznávány a hodnoceny jako sobě rovné.

Horizontální segregace

 

 

 

Koncentrace žen a mužů ve specifických sektorech a oborech, a to právě na základě stereotypního spojování určitých oborů a aktivit se ženami a jiných s muži. Jednotlivá zaměstnání či sektory jsou následkem toho odlišně finančně ohodnoceny, neboť práce vykonávané převážně ženami jsou tradičně podhodnocovány a zároveň stále panuje tradiční představa, že ženy nepotřebují být stejně finančně ohodnoceny jako muži, neboť nejsou (na rozdíl od mužů) primárními živitelkami rodiny. Skutečnost, že jsou některá povolání považována za ženská a jiná za mužská, se v čase mění, v závislosti na proměnách ekonomických, politických i znalostních (např. učitelství, psychologie, výpočetní technika, sekretářské práce).

Vertikální segregace

 

 

Koncentrace žen a mužů na odlišných pozicích v rámci hierarchie organizace ve smyslu úrovně odpovědnosti a pozice (čím vyšší a odpovědnější pozice, tím vyšší finanční ohodnocení a tím menší podíl žen v těchto pozicích). Vertikální segregace v neprospěch žen se výrazně projevuje i v jinak silně horizontálně feminizovaných oblastech (např. ve školství). To zpochybňuje obvyklý předpoklad, že rozšíření celkového zastoupení žen v určité oblasti (např. ve vědě) automaticky povede ke zvýšení jejich zastoupení ve vedoucích pozicích.

Skleněný strop

 

 

Neviditelné bariéry, které brání profesnímu růstu žen a jejich postupu na vyšší pracovní pozice. Vzniká v důsledku často nejasných a netransparentních pravidel pro postup v organizacích, rozdílů v tom, jak je hodnocena práce žen a mužů, a vylučování žen z kolegiálních sítí (tzv. old boys networks) a v důsledku „neviditelnosti“ žen v institucích.  Skleněný strop si ale mohou budovat i samy ženy tím, že  vlivem společenských očekávání i očekávání, která mají od sebe samých, snižují své vlastní profesní aspirace.

Genderová statistika

 

 

Všechny statistiky, které se týkají jednotlivců a jež zahrnují kategorii pohlaví. Veškeré parametry a další charakteristiky jsou analyzovány a prezentovány tak, že pohlaví je uváděno jako kategorie členění. Genderové statistiky poskytují základ pro politická rozhodnutí, zvyšují uvědomění si genderových rozdílů, podporují změny a umožňují monitorování a hodnocení postupů a opatření, které byly či budou přijaty. V neposlední řadě mohou upozornit na a popsat problémové situace, které je vhodné dále podrobit kvalitativnímu bádání.

Genderově citlivý výzkum

 

Výzkum, v němž je gender důsledně zohledňován v průběhu celého výzkumného cyklu. Znamená to být citliví k genderovým dynamikám při sběru dat a zejména zahrnout gender mezi analytické kategorie.

 

Genderově specifický výzkum

 

Výzkum, v němž je gender hlavním předmětem výzkumu.


 

Genderově slepý výzkum

 

Výzkum, který nezohledňuje kategorie gender a pohlaví, ačkoli jsou pro daný výzkumný problém relevantní. 

Genderá schémata

 

Myšlenková schémata nám umožňují provádět o druhých rychlé soudy na základě hlavních individuálních nebo skupinových charakteristik, které nevědomě utvářejí naše očekávání a hodnocení. Podobají se stereotypu, ale jsou obsažnější a obecnější. Vytváření hypotéz (schémat) není ve své podstatě problematické, naopak je to nutný a přirozený způsob vnímání světa kolem nás. Pomáhají nám dát mu smysl a lépe se v něm orientovat. Používání schémat však může mít i negativní důsledky, pokud se vztahují na celé skupiny a přisuzují jim hierarchicky odlišnou hodnotu a status (Valian 1999).

 

Nevědomé předsudky (uncounscious bias)

 

Termín odkazuje na předsudky, kterých si nejsme vědomi a nad kterými nemáme kontrolu, objevují se automaticky. Jsou spouštěny činností mozku, který potřebuje udělat rychlý úsudek a vyhodnotit lidi a situace. Jsou ovlivněny naším sociálním zázemím, kulturním prostředím a osobními zkušenostmi.

 

Nepřímé (skryté) předsudky (implicit bias)

 

Termín odkazuje k tomu stejnému, navíc ale upozorňuje na skutečnost, že jsme schopni si naše předsudky uvědomovat. Pokud jsme si totiž vědomi toho, že předsudky nejsou vždycky explicitní, máme možnost hledat způsob, jak jejich dopad na naše chování a rozhodování zmírnit.

 

 

Zdroje: Toolkit. Gender in EU-funded Research. Yellow Window Project. 2009; Příručka na cestu k rovnosti žen a mužů. 2003 a Gender management - slovníček, online, ECU. 2013. Unconscious bias in higher education, Valian, V. 1999. Why so slow? The advancement of women Cambridge: MIT Press.