Úvodní stránka >

PROFESNÍ ROZVOJ >

Výuka a kurikulum

Genderově senzitivní VŠ výuka a kurikulum Vytisknout stránku

Proč je genderová rovnost ve vzdělávání důležitá?

Pokud se studenti a studentky setkávají ve vzdělávání s kurikulem, které je silně ovlivněno genderovými stereotypy, budují si omezené představy o svém oboru, o celé společnosti i o svém budoucím uplatnění. Jestliže je vliv genderových stereotypů ve vzdělávání malý a navíc se průběžně reflektuje, má to následující důsledky:

  • Studující si utváří svoji studentskou identitu a základy profesní identity, a tu propojují s vlastní genderovou identitou

Je snadněji slučitelná identita ženy a studentky učitelství než ženy a studentky technického oboru?

  •  Studující si vytváří představu o genderovanosti svého studijního oboru i celé společnosti.

Jedná se o obor, v němž mohou uspět ženy i muži, nebo je šance na úspěch žen či mužů vyšší?

  •  Studující získávají své pracovní a osobní genderové vzory, které je motivují v další studijní a profesní dráze

Nabízí obor významné ženské i mužské osobnosti, s nimiž je možné se identifikovat?

Genderově senzitivní výuka přispívá k podpoře genderové rovnosti a profesnímu uplatnění žen ve vědě a výzkumu.

 

Kde všude je v pedagogickém procesu gender důležitý?  

  • výběr učiva
    Kdo se podílí na výběru učiva v předmětu? Jaké genderové představy související s předmětem tito lidé mají? Je naším cílem podpořit studující v kritickém přemýšlení o poznání? Umožňuje učivo studujícím uvědomit si vliv genderových stereotypů na produkci vědeckého poznání?
  • vyučovací metody
    Jaké konkrétní vyučovací metody používáme ve studijních skupinách s převahou dívek a s převahou chlapců? Jaký prostor pro aktivitu studujících vytváříme? Zapojují se do výuky rovnoměrně studenti i studentky?
  • hodnocení výsledků
    Jaké konkrétní metody hodnocení výsledků vzdělávání používáme? Jaká je naše představa o ideálním vzdělávacím výsledku, resp. o ideálním studentském výkonu? Není tato představa naplněna charakteristikami, které spojujeme spíše s muži nebo s ženami?
  • jazyk
    Používáme genderové korektní jazyk? Používáme při oslovení skupiny mužský i ženský rod nebo neutrální označení? Vyhýbáme se genderovým klišé typu „slabé a silné pohlaví“?
  • fyzický prostor
    Jaké je umístění studentů a studentek v prostoru školy a třídy? Které části prostoru jsou oficiálně určeny pro užívání ženami a muži? Podporuje určitý prostor či jeho část (např. přední lavice v posluchárně) intenzivnější komunikaci se studujícími? Pokud ano, je tento prostor či jeho část využívána častěji studenty, nebo studentkami?
  • podíl žen a mužů mezi vyučujícími
    Jaké je zastoupení žen a mužů mezi vyučujícími určitých oborů? Jaké jsou jejich pracovní pozice a akademické hodnosti? Je v případě nerovnoměrného zastoupení reflektován aktuální stav a jeho příčiny? Mají možnost se studující setkat s dostatkem vzorů z méně zastoupené genderové kategorie?  
  • podíl žen a mužů mezi studujícími
    Jaké je zastoupení žen a mužů mezi studujícími určitých oborů? Je v případě nerovnoměrného zastoupení reflektován aktuální stav a jeho příčiny? Nesetkávají se studující méně zastoupené genderové kategorie s genderově motivovaným a sexuálním obtěžováním?

 

Jak na to?

Dozvíte se v manuálu od Ireny Smetáčkové: Gender ve vysokoškolském kurikulu

 

Ohodnoťte si vlastní výuku

Využitje online nástroj (německy či francouzsky) zde, nebo sebeevaluční dotazník.  

 

Další zdroje a literatura pro inspiraci